Vše o medu a včelách - Tomáš Přecechtěl

O včelách

Včelstvo

Včelstvo se utvoří kolem jedné matky, která je skutečnou biologickou matkou všech členů tohoto společenství. V době hlavního letního rozvoje je ve včelstvu několik desítek tisíc dělnic, několik stovek trubců - včelích samečků.

Ke včelstvu počítáme i plod, tedy vývojová stádia včel – vajíčka, larvy, kukly, dále zásoby potravy a soustavu voskových plástů.

Voskové plásty mají pravidelnou strukturu šestibokých hranolů – včelích buněk, které slouží k ukládání zásob a i jako postýlka pro včelí plod.

Včelstvo musí mít celoročně dost potravy. Včelí dělnice se dožívají asi šest týdnů. V srpnu narozené včely přežijí do velikonoc. Včelstvo přezimuje tak, že vytvoří zimní hrozen kulovitého tvaru, který sedí poblíž zásob, v hroznu je i matka, která na několik týdnů přeruší kladení vajíček.

Matka

je jediná oplozená samička v úle, která je schopna svým intenzivním kladením nakláct až 1500 vajíček denně.Tím zajišťuje rychlou obnovu dělnic a trubců. Liší se od včel dělnic svojí velikostí. Měří 20-25mm. Ve včelstvu kromě kladení vajíček nevykonává žádnou jinou činnost. Její nápadně velký zadeček je plný pohlavních orgánů především vaječníků. Matka má i funkci soudržnosti včelstva a dělby práce v něm. O matku pečují mladušky, jelikož sama se neživí. Krmí jí výměškem hltanových žláz, tak získávají mateří látku od matky, kterou pak potravou předávají dalším dělnicím a tak se dostává mateří látka do celého včelstva. Matky žijí většinou dva až tři roky, ale někdy i déle.

Včela

Včela medonosná z celé řady opylovatelů má největší význam pro opylování rostlin. Včely se také podílejí na udržení rovnováhy v přírodě a tím i na ochraně životního prostředí a to opylováním planě rostoucích rostlin. Včela vnímá své okolí prostřednictvím soustavy orgánů. Nejdůležitější z nich jsou čidla umístěné na tykadlech. Uvnitř včelstva hrají klíčovou úlohu při chemické komunikaci mezi jedinci.

Včela je z čeledi včelovitých, latinský název zní Mellifera a patří do řádu blanokřídlých. Sama by nepřežila, proto musí žít ve společenství včelstva, kde žije asi 50 000 jedinců.

Včela má dva druhy očí:

Jednoduché oči – tři malá očka tvořící trojúhelnik ve středu hlavy a slouží k vidění nablízko, ve tmě v úlu.
Dvě velké oči složené z tisíce oček – slouží k dálkovému vidění venku.

Dále má včela na hlavě dvě tykadla – kterými komunikuje uvnitř v úlu.

Včelí ústní ústrojí se skládá ze tří částí:

Dvě kusadla – umožňují manipulaci a žvýkání (pylu ,vosku a propolisu)
Dvě čelisti
Jazýček-sosák umožňuje nasávat nektar

Hruď se skládá ze tří částí, každá z nich má jeden pár nohou. Dva páry křídel jsou uchycené na posledních dvou článcích.
Zadeček se skládá ze sedmi článků, v nichž se nacházejí voskové žlázy, vonná (Nasanova) žláza, žihadlo a jedové žlázy.

Trubec

je včelí sameček. Rodí se z neoplozeného vajíčka.Trubec je v porovnání s včelou větší, zavalitější, s kulovitou hlavou a velkýma, složenýma očima. Nemá žihadlo. Jeho jediným posláním ve včelstvu je oplodnění mladé matky. Po vylíhnutí trubce ho krmí mladušky. Jak stárnou, dostávají od mladušek stále méně potravy. Po osmém dni stáří, vyletují trubci na snubní výlety, a pokud je úspěšný, do úlu se již nevrátí, protože po oplodnění matky umírá.

Při nedostatku snůšky nektaru a medovice, což je v červenci a srpnu, nepouští včely trubce k zásobám. Vyhánějí je z úlu ven, kde hladem a chladem hynou. Nikdy proti nim nepoužijí žihadlo.